O víkendu 29.-30.4. jsem byl pozván hlavní organizátorkou, včelařkou a jen tak mimochodem i místostarostkou Libochovic, na mezinárodní setkání včelařů z Německa a od nás. Předně děkuji Blance Staré za organizaci této akce a i za komfort a pohodu, který tam vládl. Už jsem byl na několika takových akcí, ale tato měla kouzlo tím, že byla stále tlumočena. Paní tlumočnice, mimochodem velice svérázná žena činu, překládala velice rutinně a se slovíčkama jako pyl, nástavek, kyselina mravenčí nebo melicitozní med si poradila s bravurou. Ani jsem jí nestačil poděkovat...nějak jsme se po poslední přednášce rozprchli a bylo to. Ale popořadě.

První den začal už klasicky velice dobře připravenou přednáškou pan Lstibůrek. Odborník na slovo vzatý na medovinu a med. Je totiž původním povoláním chemik, mj. i z plzeňského pivovaru. Jeho nápady mě vždy a znovu překvapí nějakou další novinkou, kterou jsem minule přeslechl. Nyní třeba vím, že mám poprvé stáčet medovinu až tehdy, když mi v PETce neudělá "pššššš"....takto to alespoň překládala paní tlumočnice německým kolegům... 🙂 . Ukázal jak správně založit medovinu a paní Lstibůrková dávala ochutnávat jejich výborné medové víno. Odpoledne jsme se sebrali do včelařského velkoprovozu ani už nevím, jak se ta vesnice jmenovala. Každopádně tam jsem zjistil, že mě opravdu neláká včelařit ve velkém. Ano, měl velice hezky vybavenou vyhřívanou medárnu, stroj, do kterého se strčí rámeček a na konci vyjede prázdný a med sám odteče do skladů. Ano, měl mrazáky na uskladnění čehokoliv, a ano měl vybavenou truhlárnu, ale scházelo mi tam to srdíčko. Byla to fabrika na med. Nějaké metodiky, postupy....to chápu, že dělat nelze. Ale....ale. Prostě ne, tudy moje cesta určitě nepovede.

Po návratu z této továrny nám dva zcela určitě nevčelaři předvedli jejich bohulibou myšlenku, kterou konzultovali se včelaři a mj. i třeba se zemědělskou fakultou. Ta myšlenka je úlová váha, která bude přes internet poskytovat data co hodinu, ale která nepotřebuje žádnou nebo spíš skoro žádnou energii. Na čtyři tužkové baterky prý vydrží rok....a není potřeba žádné připojení přes mobil apod. Říkám, myšlenka fajn, jen asi ještě počkám, než si to sedne. Je tam ještě hodně neznámých a proběhla poměrně o tom velká diskuze. Každopádně myslím, že kluci byli přístupní inovacím a že z toho nakonec to, co my včelaři potřebujeme, bude. Plně funkční elektronická váha za rozumné peníze a bez dalších investic jako u konkurence. Uvidíme.

No a večer vyhodnocení Medu roku Libochovic...:-) Bylo 23 vzorků a každý byl úplně jiný. A žádný vyloženě špatný. Fakt super.

V neděli (po sobotním večeru plném různých chytrých úvah  😀  ) začal opět p. Lstibůrek. Nejdříve dal ochutnat burčák ze soboty a pak se rozpovídal o kvalitě medu a jaké by měly být požadavky na zpracování, uskladnění apod. Po něm p. doktor Brožek, odborník na Apiterapii pojednal na téma propolisu, vlivu medu, včelí chléb apod. No a hlavně představil své výrobky a ty pak přednostně prodával německým kolegům. No je pravda, že když my přijedeme do Mongolska, taky tam budeme asi obletováni..... Každopádně něco zajímavého jsme se od Horsta Fuchse, tedy vlastně dr. Brožka, dozvěděli.

Konečná celého víkendu byla na včelnici p. Smitka, místního včelaře, který mi vrátil klid na duši, že také někdo včelaří i s citem. Na krásném místě krásná včelnice. Nádhera....

Ještě jednou tedy všem, kdož připravoval tento víkend děkuji. Třeba jednou něco dám dohromady u nás a budu vám to moci oplatit.