Není med jako med

Kupujte med přímo od včelaře

Medy od včelařů (,,ze dvora“) mají prokazatelněji vyšší kvalitu. Údaje o původu medu lze ověřit, protože nejsou anonymní. Údaje o včelaři musí být na etiketě.

Medy z tržní sítě (tedy medy, které projdou nákupem, skladováním, zpracováním a balením) mají často sníženou kvalitu. Jejich původ leckdy nesouhlasí s údaji na etiketě.

Na co si dát při nákupu medu pozor?

Med nabízený v obchodní síti může mít kvalitu velmi rozdílnou. Prvním ukazatelem jakosti je obsah vody. Ani tekutý med za podmínek běžných v obchodě nesmí téct jako voda. První orientace o kvalitě tekutého medu při jeho nákupu lze získat otočením sklenice. Bublina vzduchu v hustém medu vytvoří kouli a velmi pomalu stoupá. Teče-li med jako voda, nemůže být kvalitní. Rozdíl nejlépe posoudíme, porovnáme-li několik různých výrobků.

Krystalické medy mohou mít také zvýšený obsah vody, ale u těch se to tak snadno nepozná. V krystalickém medu by neměly být žádné bublinky plynu, protože to znamená, že je nakvašený.

Na etiketě by měla být uvedena země původu medu. Pozor na medy, které jsou deklarovány jako směs medu z různých zemí, případně z tropických oblastí. Takové medy mohou mít dobrou kvalitu, ale také nemusejí. Vyhláška povoluje, aby med z tropických oblastí obsahoval vyšší množství HMF. Není však uloženo, aby producent deklaroval, jaký je podíl tropického medu. Proto i přídavek jednoho procenta cizokrajného medu umožňuje do produktu legálně schovat med přehřátý.

Označení země původu  „ze zemí EU a mimo EU“  nám v podstatě říká, že potravina pochází z této planety. Označení země původu je pro zákazníky důležité z různých důvodů. Významnou roli hraje kvalita a bezpečnost výrobků. Pochází-li potravina ze vzdálenější země, objevují se rovněž obavy o její čerstvost. Výrobci ovšem zpravidla nemusejí konkrétní zemi uvádět a postačuje tak právě poněkud vágní označení typu „ze zemí EU“.

Pozor na  ,,pekařský med“  (průmyslový). Pekařský med je levnější, ale na chleba nepatří, je určen pro pekařské zpracování. Pekařský med se od medu určeného k přímé spotřebě liší v tom, že může například obsahovat vyšší obsah vody (do 23%) a tudíž by mohl snadno podléhat zkvašení. Podle vyhlášky (č. 76/2003 Sb.) je pekařský nebo také průmyslový med jen takový, který je určený výhradně pro průmyslové použití nebo jako složka do jiných potravin; může mít cizí příchuť nebo pach, může vykazovat počínající kvašení nebo mohl být zahřátý nad povolenou mez (vyšší množství HMF).