Takový můj bloček

To je teď otázka, co frčí. Tedy alespoň mezi včelaři. Kolik brouků? Kolik pryč? Kolik ti zůstalo? Prostě zkráceně: Tak co, kolik? Asi něco jako mezi rybáři berou? Nebo mezi těhotnými Kdy?, popřípadě S kým?. Taková klasická otázka toho daného seskupení. A na co se vlastně ti včelaři ptají? Kolik si našel varroa? Kolik ti zůstalo včelstev, či kolik jich máš pryč? O kolik včel už si přišel, máš ještě nějaký? apod.

Letošní zima je fakt bída. Začalo to tou loňskou, pak brzo teplo, v květnu zima, málo snůšky. Letos nemrzne. Fakt velký špatný. Já tedy letos zatím pryč „jen“ osm včelstev, ale není ještě všem zimním dnům konec. Až jaro ukáže. Svádí se to na cokoliv. Hodně varroa, špatný včelař, blbý počasí, viry, postřiky, špatná metodika léčení. Ale za mne pravý důvod: hodně včel. Resp. včelstev, resp. včelařů. Někde jsem kdysi četl, že výživnost naší přírody je 0,3 včelstva na km2. No a my jich tu máme 9, slovy devět. 30x (!) více než příroda snese. Tak se brání.  Přirozeně. Dříve byly včely v dutinách stromů a dost možná také choroby nebyly. Příroda si sama korigovala kolik včel potřebuje. Pak člověk začal kdysi včelařit tak, že je nacpal do krabic nebo jiných umělých prostorů. Ale furt to šlo. Těchto včelařů moc nebylo.  Nebylo dotací (= nebylo EU). Včelařil ten, kdo měl o to zájem.  Ale teď?! Jen ze svého stanoviště vidím na dvě další nová.  Jedno lehce neudržované a druhé neudržované vůbec. A ještě v lese, ve tmě, pod stromy, krabice každá jiná, bez jakýchkoliv primárních zákonitostí. Prostě bleeee!!! A to mám ještě tak min. jednou měsíčně dotaz, co je všechno potřeba k tomu, že si chce taky jen vytočit ten svůj med, aby ho nemusel kupovat. Že jsou na to dotace a že to taky chce zkusit! Každýmu říkám, že je to živý tvor stejně jako pes, kočka nebo třeba velbloud. Že je potřeba se o ně starat úplně stejně. No a oni že to stejně jen tak zkusí. Pak to vypadá tak, jak to vypadá. Silná včelstva loupí slabé, léčená neléčené, vitální oslabené. A už to jede. Silná se oslabí, protože si od slabých čistě pudově přinese zavirovaný varroa. Tím pádem ta silná na svojí sílu doplatí, že také onemocní. A padnou. Je to začarovaný kruh – dotace, hamižnost, chamtivost, neúcta k přírodě, nedostatek vlastní pokory, blbost, neúcta k ostatním…. A pak nastane to ona otázka Tak co, kolik?

Ale bavíme se ještě o včelách nebo je to otázka celé naší společnosti?!  SORRY JAKO…

...sliby o tom, že každý měsíc napíšu nějaký příspěvek. Když ono to tak hrozně letí...:-). Ale zkusím zatím říci hop, i když jsem zatím nepřeskočil a zhodnotím letošní rok. Dal bych si známku chvalitebně asi. Podařil se přechod na Langy, podařilo se i dost nových matek, podařil se nějaký med, medovina kvasí. Podařilo se mně je naučit mít každé ráno nástup (viz foto). Na příští rok jsem víceméně připraven a tak. Ale dvojku za roje. I když já za to nemůžu, to počasí... :-)) (obligátní odpověď toho, co něco podělá) . Takže to počasí nám letos opravdu nepřálo, rojů bylo požehnaně a tím se plno včelstev oslabilo. Většinu jsem pochytal a stal jsem se v tom "moudrý". Protože opakování je matka moudrosti. Nejdřív jsem je chytal rojáčkem, pak jsem je přemlouval, prosil, zpíval jsem jim, ale to všechno bylo k ničemu. Nejvíc působilo to dát pod roj na zem nástavek zpola otevřený a do něj JEN ! vajíčka. Bez zavřeného plodu. Pár jich setřást a oni už si to řekli a do večera v klidu do nástavku zalezli. Nejjednoduší metoda je opravdu nejjednodušší. Takže asi tak s rojema...ale jak říkám, za to může počasí. A druhý důvod proč chvalitebně je, že nějak nejsem schopnej holkám vysvětlit, aby už na podzim neplodovaly. Oni prostě cítí teplo, cítí kvetoucí zelené hnojivo, takže mají i dost potravy. Ale vůbec necítí, že je předepsáno léčit se jen bez plodu. To fakt nedodržujou. Takže jsem jim plod při léčení vyřezal. Ale vyřezávat v listopadu dva rámky plodu mi příjde drsný. Něco se bude muset změnit. Bohužel ale s počasím a výrobcem léčiv nehnem.

No takže tak, letos prostě za dvě (ale ještě jsem nepřeskočil)

1 Comment

Bohužel, je to tak. V době, kdy čtvrt milionu lidí demonstruje za odstoupení jedněch grázlů, tak jiní mi mezitím vybrali auto. Tak nějak jsem si myslel, že tihle malí loupežníci už moc neloupí, že už jsou jen ti velcí. Ale chyba, jsou. Uznávám, že jsem tomu šel naproti, neměl jsem okolo auta minové pole, nesledoval jsem ho "onlajn" a nenajal jsem si bezpečnostní agenturu ani pult ochrany, či jak se všechny ty organizace nazývají. Ale tak nějak jsem si myslel, že mojí starou, ale dobrou feldu, už jaksi nechají na pokoji v klidu dožít. No stalo se, vydrátkovali západku (překonali překážku) a začali být "nezvaní". To, že mi sebrali vrtačku, rozbrusku a jiné vybavení do dílny budiž. Ale že mi sebrali můj notýsek, kde jsem si po celý roky zapisoval co kdy a jak jsem u včel dělal, to mě fakt naštvali! Malej blbej notýsek...na co jim je???Bohužel ani na to....

No nic uvedli mě zpátky do reality dnešního světa, kde grázlové mají otevřenou náruč. Ale jak už jsem psal, ryba smrdí od hlavy a tihle malí loupežníci to museli někde vidět. Takže vlastně celá ta Letná tam demonstrovala i za můj notýsek. Díky.

Toto je stará včelařská pravda. Co neudělá včelař přes zimu, v sezoně těžko dohání. Nebo spíš nedohoní. Včelařská sezóna v těchto končinách je velice krátká. Květen, červen a červenec konec. Tedy musí být vše nachystáno a nejraději trošičku naddimenzováno. Přes zimu jsem tedy zpracovával vosk, čistil nástavky, rámky. A jelikož jsem vloni všechny čechoslováky prodal, musel jsem o to více zabrat v Langstrotech.

Co se týče vosku : rozhodl jsem se definitivně pro vlastní koloběh vosku. Nechci již nic kupovat. Dvakrát jsem se spálil a tak už prostě ne. "Spálil" znamená, že jsem nakoupil mezistěny a ty se mi v sezóně v úlu zbortily. Prostě v nich byl nějaký sajrajt, parafín či co. Svého vosku už mám dost a tak už žádné další nakupování. A i když už nejsem daleko od toho si mezistěny vyrábět sám, tak jsem oslovil výrobce o kterých vím, že vyrobí jen z mého vosku a ti mi mezistěny udělali.
Takže jsem v mém parním tavidle vše vytavil, několikrát převařil a "koláče" vosku jsem poslal výrobci p. Balaštíkovi. Mám teď 40 kg svých mezistěn a doufám, že bude vše v klidu.

Staré rámky , které byly v tavidle jsem oškrábal a dočistil. Nové jsem stloukal. Takže mám nachystáno nějakých 2000 rámků. Očištěných a nadrátkovaných.

Jak jsem se již zmínil, vloni jsem prodal čechoslováky 37x30. Byly super, včely v nich krásně šly a když jsem je prodával do smíchu mi nebylo. No ale je to pryč a snad jsou v dobrých rukou. Ale musel jsem nakoupit nové nástavky. Líbí se mi ty od př. Nerada z Bálkovy Lhoty. Krásný kus nábytku... Od něj jsem ostatně nakoupil i vysoká dna. Mám teď vše stejné, což je také výhoda. No ale vše se muselo natřít. Mám oblíbenou lazuru Sokrates Lazurit Forte s přídavkem lněného oleje. Krásně se s ním pracuje, neloupe se, vydrží.
Dočistil jsem i nízká dna, které jsem již po zimě vyměnil na oddělcích. Opálil a vydesinfikoval loňské nástavky.

TAké jsem si svařil nové podstavce. Všechny stejné, protože můj další nápad je si udělat zvedák na úly. Ale ten zase asi až další zimu.

No prostě pokud včelař v zimě spí, pak může v létě jen koukat....jak když mu uletěly včely....:-)

Ano, prodal. Ale jen ty velké, ty 37x30. Už od června bojuju s plotýnkou a zatím vyhrává a tak jsem rozhodnul tuto velkou a hlavně těžkou míru opustit. Mrzí mne to, včelky na tomto rozměru krásně fungovaly, ale už to nešlo. Vytáčení byl spíš boj než radost. Ale nevydrželo mi to dlouho a koupil jsem 100 nástavků langstroth 2/3, dna a rámečky od p. Nerada a natírám a tluču. Do jara to dám. Také si připravuji nové podstavce a pod. Prostě když už tak už.

Ty nový podstavce dělám proto, že si chci sestrojit na ty úly zvedák a tak podstavce musí být všechny stejné. Inspiroval jsem se mimo jiné i u p. Volejníka z Jinců, kterému je 86 let a má 40 včelstev. A má jen jednu ruku... Má krásný jednoduchý zvedák, vše mi vysvětlil a tak do toho jdu taky.

Jdu tlouct...

 

Tak po medovině za studena jsem zase dělal tu "za tepla". Dělá se tak celé generace, tak proč to měnit. Ta za studena mi moc nechutná. Jsem spíš na ty sladší a medovější a ta za studena mi vždy vyšla spíš jako víno. Čímž ale neříkám, že je špatná... Používám med vykapaný z víček, medovina je pak více cítit i po propolisu. Míchám na cukernatost 28 a přidávám kvasinky Shimansky a živnou sůl. Soli raději více. Letos jsem zkusil rozkvasit kvasinky v jedné půlce (cca 25 lt. ody s medem) a po 4 dnech dodal zbytek i se solí...během jednoho dne se to rozjelo, že to bublá tak jedna bublina za 3 s. Za 6 týdnů budu stáčet.

Po delší úvaze jsme změnili doménu. Unhoštsky med nám příjde logičtější a trefnější. To ale neznamená že přes vcelarstvijr.cz se k nám nedostanete. Je to vše přesměrované. Další důvod je to, že jsme si koupili nové včelařské přibližovadlo...výbornou a praktickou Felicii PickUp. Jednou ho i pomalujeme... 😀  a téma Unhoštský med nám vyhovovalo více.

Edit: takto jsme si ho pomalovali 🙂

I letos děláme oddělky a svoje matičky. Vše formou sběrných oddělků. Z každého úlu vezmu jeden plný plodový plást. Celkem osm do jednoho "sběráku". Přidám souš, kdybych náhodou přenesl matku, aby měla kam klást pro mojí kontrolu a jednu mezistěnu. Tu pak při přelarvování prohodím. Vše nechám šest dnů. Pokud tam není matka holky si narazí matečníky. Ty vylámu. Za další tři dny vylámu zbytek a vložím nalarvené matečníky. Právě místo té mezistěny. Ale! druhý den přijaté i nepřijaté matečníky zruším a nalarvím znovu. Mám vyzkoušeno, že takto přijmou skoro všechny larvičky. No a za přesně deset dnů vše rozdělím do nástavků nebo plemenáčů. Použiju jeden plodový ze sběráku, jeden zásobní a jednu prázdnou souš s vodou. A vložím nevylíhlý matečník. Podle mne je to takto lepší, matička se vylíhne již mezi svými. Chce to ale počítat. Matička se líhne za 16 dnů od vajíčka, tedy 13 dnů po nalarvení. Takže 10. den je přesně akorát, kdyby se nám podařilo nalarvit jednu larvičku starší. To pak ta první ostatní zahubí...ale zase máte krásný silný oddělek... 🙂 . No a pak už je nechat v klidu a doufat že několik nejsilněších trubců zahyne - díky správnému oplodnění. Za 14 dnů kontrola zda kladou a tím je vše hotovo, vlastně vše začíná.

 

Tak jsme přestěhovali stanoviště. A to z důvodu lepšího přístupu a teď mají  holky i hezčí výhled.  Na tom starém byly sice v lese...ale bez sluníčka. Včelky jsou sluneční tvorové a tak se tady budou mít lépe. Mají po ruce vodu, les, remízky, cyklisty apod. Ony už si pořádek sjednají.... Tímto všem děkuji. Hlavně pánovi se žlutým autem.

Ano vím, zanedbávám to. Ale je zima a včelař má nejvíce práce. Protože jak zní jedno ze základních včelařských pravidel: Včelař prohrává sezónu v zimě. A já prohrát nechci.... 🙂 . Tak čistím nástavky (mám), dna (mám), stloukám a drátkuji rámky (mám), poklízím v medárně (mám-si teda myslím, že mám), zakládám na medovinu (mám) a zprácovávám vosk. A to nemám, tedy jen částečně. Vyrobil jsem si totiž další "krám do baráku"-parní tavidlo na vosk. Celé je z 2mm plechu. Vniřní koš je z 1,5 mm s dírami 2 mm. Vejdou se do něj buď rámky na langa po délce nebo našířku 39x24. Pod ním topím vařičem Mega zeus, který je znám hlavně z vaření prdelaček.  Myslím, že funguje jak má...teoreticky :-). Jen jak to vyvářím v poměrně chladné staré kotelně, tak se teplota stíhá ochlazovat přes poměrně velké plochy stěn. Tedy jsem tavidlo trochu vytunil a polepil jsem ho samolepící izolací s hliníkovou folií. 0,5 cm.  Co ale už lepší asi nebude, nebo resp. já to řešit nebudu jsou košilky. Myslel jsem si, že podle konzistence košilek na konci tavení, že musí být plné vosku a tak jsem je vyvařil a přes lis vymačkal a vytekl mi hnusný černý vosk do kastrolu tak 25 cm širokého a vrstva vosku po vychladnutí byla tak 3 mm. Plný jemného bordelu. Tím mám jasno, že to co vyteče z tavidla je konečná a ostatní půjde do kotle. Na fotkách je zřejmé jaký je poměr toho co vyteče a toho co zbyde v košilkách. A to jsem to ještě neměl zateplené. Takže asi tak. Třeba jsem zase někomu pomohl v rozmýšlení jak zpracovávat voští.

Jo a abych nezapomněl. Protože jak jste si jistě všimli, v úvodním výčtu činností schází natavování mezistěn. No a to je další cíl co chci vyrobit. Lis mám, motor také. A svářečku také...takže další článek bude doufám o první mé mezistěně. 😉