Med nejčastěji  (a i dle Vyhlášky č.76/2003 Sb.) dělíme na květový a medovicový. Ten je u lidí znám spíše jako lesní. Květový med může také být pastový. Někdy nesprávně nazývaný pastovaný. Samozřejmě se může dělit dál na akátový, lipový, maliníkový apod. Což ale dle mého je pojmenování špatné, protože nikdy včelky nelétají jen na akát, lípu apod. Vždy ten med tedy bude vícedruhový. A když je med z nektaru (květový) i z medovice, pak má název smíšený.

Med květový

Pochází z nektarů květů rostlin, ovocných stromů. Je lehce stravitelný, obsahuje větší množství pylu. Stáčí se převážně z jarních snůšek. Jsou většinou světlé barvy a velice rychle krystalizují. Obzvláště řepkový.

Med pastový

Nesprávně také nazývaný pastovaný. Je to med, který je zkrystalizovaný za pohybu. Kouzlo celého je v tom, že první med, nejčastěji řepkový, strašně rychle krystalizuje. Několik dní po vytočení. A abychom i tento zkrystalizovaný med dokázali mazat na chleba nebo bez žádného dolování ze sklenice rozumně používat, tak se v severských zemích začal pastovat. Med se nalije do pastovacího zařízení, tedy do nějaké nádoby, kde máme něco, co nám med uvádí do pohybu. Něco je například vrtule apod. No a med uvádíme pomalými otáčkami - otáčky tak jedna až dvě za minutu - do pohybu. Střídá se třeba 3 minuty točit a dvě hodiny klid. Toto vše trvá tak týden. Jak kdy. Než vznikne jemná krémovitá konzistence. Vše toto děláme proto, abychom "obrousili" hrany krystalků cukru. Tím, že krystalizuje za pohybu se krystalky obrušují a zakulacují. Tedy pastový je to samé jako zkrystalizovaný. Jen krystalky jsou malinké. Když ho rozehřejeme, tak bude zase tekutý. Pastováním získáme výborný med pro děti na mazání na pečivo, nestéká po rukou až na lokty apod. Ale když si tak uvědomuji, připravujeme tím zase maminky i děti o nevšední zážitky... 🙂

Med medovicový

"Pocházejí z hmyzem přefiltrované mízy listnatých a jehličnatých stromů. Obsahují větší množství minerálních látek a stopových prvků a látek baktericidní povahy. Vznikají převážně v letních snůškách, mají zpravidla ostřejší chuť a výrazné aroma. Krystalizují velmi pomalu, jsou tmavé barvy. " Takto se to vysvětluje oficiálně. Pro nás je lépe napsat, že hlavní rozdíl je v tom, že květový je z nektaru květin a medovicový z výměšků různých mšic apod. Krásně je vše o medovici vysvětleno na Wikipedii.

Citace z Vyhlášky č.76/2003 Sb.

MED

§ 7

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) medem – potravina přírodního sacharidového charakteru, složená převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice), nebo na živých částech rostlin včelami (Apis mellifera), které sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají dehydratovat a zrát v plástech,

b) medem květovým (nektarovým) – med pocházející zejména z nektaru květů,

c) medem medovicovým – med pocházející zejména z výměšků hmyzu (Hemiptera) sajícího z rostlin na živých částech rostlin nebo ze sekretů živých částí rostlin,

d) pastovým medem – med, který byl po získání upraven do pastovité konzistence a je tvořen směsí jemných krystalů,

e) vytočeným medem – med získaný odstřeďováním odvíčkovaných bezplodových plástů,

f) plástečkovým medem – med uložený a zavíčkovaný včelami do bezplodových plástů čerstvě postavených na mezistěnách vyrobených výhradně ze včelího vosku nebo bez nich a prodávaný v uzavřených celých plástech nebo dílech takových plástů,

g) vykapaným medem – med získaný vykapáním odvíčkovaných bezplodových plástů,

h) medem s plástečky – med, který obsahuje jeden nebo více kusů plástečkového medu,

i) lisovaným medem – med získaný lisováním bezplodových plástů za použití mírného ohřevu do 45 °C nebo bez použití tepla,

j) filtrovaným medem – med, který byl po získání upraven odstraněním cizích anorganických nebo organických látek takovým způsobem, že dochází k významnému odstranění pylu,

k) pekařským medem (průmyslovým medem) – med určený výhradně pro průmyslové použití nebo jako složka do jiných potravin; může mít cizí příchuť nebo pach, může vykazovat počínající kvašení nebo mohl být zahřát,

l) pylem - přirozená součást medu, která není podle čl. 2 odst. 2 písm. f) nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům4)považována za složku medu.

§ 8

Členění medu

Med se člení:

a) podle původu

1. květový,

2. medovicový,

b) podle způsobu získávání nebo obchodní úpravy

1. vytočený med,

2. plástečkový med,

3. lisovaný med,

4. vykapaný med,

5. med s plástečky,

6. filtrovaný med,

7. pastový med,

8. pekařský med.

§ 9

Označování

(1) Kromě údajů uvedených v zákoně a v prováděcím právním předpisu se med dále označí na etiketě

a) podle jeho původu podle § 8 písm. a) a podle způsobu jeho získávání nebo obchodní úpravy podle § 8 písm. b); v případě, že se jedná o vytočený med, lisovaný med nebo vykapávaný med, nemusí být původ, způsob získávání a obchodní úpravy uvedeny a výrobek lze označit jenom jako med,

b) zemí původu, kde byl med získán; pokud se jedná o směs medů pocházejících z více zemí Evropské unie nebo ze třetích zemí, lze názvy zemí původu nahradit jedním z následujících označení:

1. „směs medů ze zemí EU“,

2. „směs medů ze zemí mimo EU“,

3. „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU".

(2) Označení medu, s výjimkou filtrovaného medu a pekařského medu (průmyslového medu), může být doplněno následujícími údaji:

a) regionálním, územním nebo místním označením původu, pokud výrobek pochází zcela z uvedeného zdroje původu,

b) ve vztahu k původu medu [§ 8 písm. a)] názvem "jednodruhový" nebo "smíšený",

c) druhem rostlin, z nichž pochází, pokud výrobek pochází zcela nebo převážně z uvedeného druhu a má odpovídající organoleptické, fyzikálněchemické a mikroskopické charakteristiky,

d) specifickými kritérii jeho jakosti.

(3) Pekařský med a filtrovaný med kromě údajů uvedených v zákoně a v prováděcím právním předpisu se na přepravních nádobách, obalech a v obchodních dokladech označí slovy „pekařský med“ nebo „průmyslový med“ a „filtrovaný med“. Pokud je med pekařský nebo med filtrovaný přidaný do jiného druhu medu, označí se směs těchto medů jako „med pekařský“ nebo „med filtrovaný".

(4) Pekařský med (průmyslový med) musí být na všech obalech označen v blízkosti názvu údajem, že med je určen pouze na vaření, pečení nebo jiné zpracování.

(5) Pokud je pekařský med (průmyslový med) použit jako složka potraviny, může být v názvu této potraviny použit termín "med" namísto termínu "pekařský med" nebo "průmyslový med"; v seznamu složek se však vždy uvede název "pekařský med" nebo "průmyslový med".

§ 10

Požadavky na jakost

(1) Do medu nesmí být přidány, s výjimkou jiného druhu medu, žádné jiné látky včetně přídatných látek.

(2) Z medu nesmí být odstraněn pyl ani jiná specifická součást medu, s výjimkou případů, kdy tomu při odstraňování cizorodých anorganických a organických látek, zejména filtrací, nelze zabránit.

(3) Med, s výjimkou pekařského (průmyslového) medu, nesmí

a) mít jakékoliv cizí příchutě a pachy,

b) začít kvasit nebo pěnit,

c) být zahřát do takové míry, že jeho přirozené enzymy jsou zničeny nebo významně inaktivovány,

d) být u něj uměle změněna kyselost.