Takto začínáme další rok. Stanoviště v lese mám úly čechoslovák a na zahradě budou jen langstrothy 2/3 a občas nějaký ten oddělek nebo plemenáč na matky. Teorie je to hezká..:-))) tak vše nej v novém roce 🙂

Kdo si hraje nezlobí.... Od začátku co včelařím, což pravda není nijak dlouho, se potýkám s tím, že mi holky víčkují ten první jarní med i když má třeba 21% vody. Evropská norma říká, že 20% je ještě v pohodě a kvasit by neměl začít. Jelikož u nás jsme vždy papežtější než papež, tak my máme českou normu 18%...ó jak jsme dobří.... a když chcete někde med nabídnout a má třeba 18,3 % vody, tak už říkají jak jste neschopnej a jak jinej to mám přesně podle normy a takový ty řeči. No prostě jsem přemýšlel, jak na to. Zkoušel jsem různé úpravy úlů, dna, oček, střechy a je to stále stejné. Může to být prý i stanovištěm, ale já to jinam dát nemůžu a ani nechci. Až mě napadla myšlenka med "sušit". Ne úplně na prášek  🙂 , ale jen tak právě ty dvě tři procenty vody. Zjistil jsem, že něco takového používá pan Jindra v Roudnici. Pán velice chytrý, strojař a všeuměl. Byl jsem u něj na návštěvě a vše jsem okouknul. Jenže jsem zjistil, že takto, jak to má on, to vyrobit nedokážu. Věděl jsem, že potřebuji nějakou bednu, ve které bude domácí odvlhčovač a nějaká vana, ve které bude med a ten se bude přes nějakou plochu točit a sušit.  Tak jsem měl takovýto plán v hlavě a pak časem i na papíře tak rok. A když jsem vymyslel, že místo lopatek jako má p. Jidra udělám kola, tak jsem zjistil, že něco podobného už vyrábí nějaká italská firma. No prostě zase pozdě...slovy klasika : "teď tu byl, nějaký Marconi"... 😀 .  Ale to nevadí. Alespoň jsem se ujistil, že jdu správnou cestou. Takže jsem začal črtat, rýsovat, malovat, shánět materiál a žadonit. Žadonit u místního zámečníka, zda by mi to nesvařil. Vše je z nerezu, tak jelikož on šikovný svářeč všeho možného kovového mi to nakonec posvařoval. A také doplnil o vysoustružené části. Myslím, že výsledek je hezký, teď už to jen uvést do praxe. Budu vás informovat (když to dopadne dobře samozřejmě... jinak si to nechám pro sebe...). Tak se těšte, já už se také těším.

Doplňuji: 5.6. 2017 první zkouška. Vytočen med ze zavíčkovaných plástů 19 % cca 40 kg, po 7 hodinách v sušičce odvlhčeno 0,9 lt. vody a spotřeba 2,7 kWh. Výsledek 16 %.  😀

Tak se mi to povedlo... 😀 . Podařilo se mi sehnat lis na mezistěny. Starej, krásnej, těžkej...Promiňte, že takhle nespisovně....ale je to prostě nádherná práce a tak mám k němu hned trochu osobní vztah. Je to kus krásné práce z roku tak 1940, německá výroba Bernhard Rietsche. V poměrně dobrém stavu a po konzultaci včelařem-konstruktérem p. Jindrou prý i "seštelovatelným". Těším se až to začnu zkoušet. Samozřejmě dám vědět.

A proč jsem se snažil lis sehnat? Jsou dva resp. tři takové důvody. Za prvé zdravotní hledisko. Mezistěna - to je taková ta vosková destička s vylisovanými předlohami plástů primárně určena jako - předloha pro stavbu plástů   🙂 - a nebo se z ní dělají i svíčky. No a ta se vkládá do rámečků a ten se vkládá do úlů. A na mezistěnách pak holky stavějí plásty, kam ukládají med nebo matka snáší vajíčka. A tyto plásty je potřeba z hyg. důvodů tak jednou za tři roky měnit. A zase tam vkládat ty mezistěny a tak pořád dokola. Mezistěny se vyrábí z vosku, který ve velkovýrobnách vykupují od včelařů. Tedy vůbec netušíte, když si kupujete mezistěnu, z jakého vosku je. Resp. s jakou nákazou apod. Ano jsou vyvařené, ale... No a tak, když si mezistěny budu vyrábět sám ze svého vosku, tak vím, jak mám včely zdravé, čím léčím apod. Druhý důvod je cena samozřejmě. Na jeden úl spotřebujete za rok tak 3/4 kila voskových mezistěn a kilo stojí klidně i 320 Kč. Tedy 240 Kč za jeden úl. Úlů mám nyní 30....No a poslední důvod je taková moje idea, že by vždy ve spolku měl být někdo, kdo ostatním včelařům s tímto pomůže. Kdysi asi možná taková myšlenka těchto ZO byla...ale doba je jinde.. Ale já to vrátím  😀

Takže až budu zkoušet, dám vědět.

Po minulé zkušenosti s medovinou dělanou za tepla, kdy mi prasknul 50 lt. demižon s horkou medovinou v kuchyni a při vzpomínce na "jakoby" klidné oči a obrovskou svatozář, s kterou tehdy přišla do dveří moje manželka, jsem se letos raději pustil do výroby medoviny za studena. Ono to tak nějak vyplynulo. Nejdřív ten ruplej demižon, pak různý školení, kdy do vás všichni hustěj, že medovina za tepla je blbost (i když pak každému chutná) a v neposlední řadě myšlenka, co s víčkama od vytáčení. Nebylo těžké na internetu pohledat, že i z nich se dá medovina udělat. Můj postup tedy byl: sehnat kvasinky. Mám od profi paliče kvasinky Mycoferm CRU-69. Měli by být blbuvzdorné a vhodné do medovin - tedy ideální pro mě. Hlavně můžou kvasit v chladu. Namočil jsem všechna víčka na dva dny, dolili jsem i všechen med co mi kdy z víček vykapal a vše v pastovači promíchal. On vůbec pastovač je takový můj univerzální pomocník. Míchám s ním třeba i cukr na krmení. No nic, pokračuji dál. Když bylo vše promícháno a naředěno na cukernatost 28, tak jsem si připravil kvasinky. Do 1 lt. roztoku ohřátého na cca 30 °C jsem jich dal 15g. Tolik jich asi je potřeba na 50lt.  A po 20 minutách jsem je nalil do demižonu. No a teď už jen za tři dny dodat živnou sůl (Mauriferm Plus, také 15g.) a za šest neděl stočit a za dalších šest neděl znovu  a za rok to bude...paráda ne? Není kam spěchat.

1.10.2016...začínám
10.10.2016...kvasí

Doplňuji: 16.11.2016 jsem jí poprvé stáčel. Stále kvasí, ale je chuťově sladká, jako burčák, a krásně oranžová. Což trochu připisuji propolisu na víčkách. Takže stočeno a stále dokvašujeme. V chladné místnosti.

Další doplnění....kvasinky mohou být i Chladnomilné BS 10 a k tomu živná sůl Nutriferm VIT supervit.

Tak máme další stanoviště. Krásné. A přišel jsem k němu jak slepý k houslím. Ale štěstí přeje připraveným... 🙂 . To jsem takhle byl jednou v servisu s autem a měl jsem v kufru nástavek. A servisní technik si jen tak tak postesknul, že má pozemek a že by se mu líbilo, když by tam měl někdo včely. Shodou okolností to byl přesně ten kout, který už jsem si kdysi vyhlédnul, jen jsem to oslovení majitele nějak odkládal. Nabídnul jsem se tedy, že bych si tam pár úlů dal. Louka byla krásně zarostlá, ale v koutku se mi podařilo část vysekat. No a ted už tam úly stojí. Bylo sice zajímavé včelky převážet, ale když jsou okolo mne odvážní lidé (díky Rosťo) tak se to podařilo. Tak snad je tam nikdo neponičí....

Když už jsme byli v tom stěhování, tak jsme si upravili i stanoviště v lese. Dali jsme úly více k sobě, aby si holky mohly povídat. Na fotkách je vidět jak jsou hodné a ještě stále nosí pyl.

I letos jsme se zúčastnili hezké akce, kterou pořádají unhošťští rybáři. Má to být představení nejen řemesla rybářského, ale i myslivosti, sokolnictví apod. A za včelaře jsme tam byli my spolu s přítelem včelařem Jindrou z Kolče. Snažili jsme se včelařinu přiblížit všem jako hezký a voňavý koníček, ale zároveň i jako časově a fyzicky náročný. Měli jsme z naučného střediska Čabárna půjčený i prosklený úlek a pro většinu návštěvníků bylo asi největší zklamání "jak ta královna je malá". Pro děti bylo zase lákadlo mlsání medu a pro techniky skoro 100 let starý medomet. Pro mě ze všech těch včelařských ukázek byl nejlepší uzený kapr. :-)) Už teď se těšíme na příští rok...

Vím, že tento bloček flákám, ale budu se snažit polepšit. Jen jsem se chtěl "vytáhnout", že mám všech dvacet matiček v plemenáčích a kladou.... 😉

Je moc událostí a málo času...tak se asi nyní cítím. Stále sleduji jak na tom včelstva jsou. Všechna snad v pohodě. Jen včera mi uletěly dva roje. Sedly si na nejblbější místo v okolí. Jedny do křoví z šípků a druhé omotaly kmen staré švestky asi tak 5 m vysoko v křoví. Dost mě baví rojení pozorovat. Jen si sednu a koukám jak si dělají co chtějí. V tuto chvíli je už nepřesvědčím. Doporučuji až uvidíte roj nebojte se ho. V tu doby holky nedávají žihadla. Mají úplně jiné starosti. Poslední tři čtyři dny jen jedly. A nevím jak vy, ale já po kachně s pěti jsem taky letargický a ani by mě nenapadlo někoho bodnout. ano a za druhé nemají co bránit, nemají domeček. Takže jen čekají co pátračky objeví. Nesmíte dělat žádné prudké pohyby a oni si vás ani nevšimnou.

Jinak na každém úle už mám medník a někde i dva. Ale letos musím vydržet co nejdéle, aby med byl pořádně hustý. Vloni jsem byl nedočkavý a první med byl řídký. Sice to ničemu nevadí, obsah vody byl nižší než uvádí norma, ale hustší je hustší....

Také jsem nalarvoval své letošní první matičky. To se dělá tak, že odeberu třídenní larvičky od nejklidnějších včel a v umělých matečnících je vložím do bezmatečného včelstva. A oni protože matku nemají si jí chtějí vychovat. Je to taková levá na ty holky, ale jinak to nejde.Život už je takový. Z dvaceti mi jich přijaly 17...což je super. Uvidíme za deset dní....

Tento týden jsme donatírali poslední nástavky a stloukli poslední rámky. Vše pod kontrolou včel. Nástavky jsem chtěl i parafínovat, ale mám rád hezké věci a parafín na nástavkách nevypadá po čase vůbec vábně. Spíš vypadají nevábně..:-). Dnes mi přišlo i nerezové síto, tak doděláme poslední langstroth varoadna a ...už jen čekáme na jaro. Na napáječce je plno I sýkorky už začínají hnízdit, tak myslím, že to brzo nastane. Na poslední fotce je včela Máňa. Je to ochočená včela a na zavolání vždy přiletí a sedne si na ruku. Někdy se stavte a ukážu vám jí....